Praktické
Cvičební
oděv tj. gi (keikogi) pro aikidó je kabátek (uwagi), jednoduché
kalhoty (zubon) a pásek (obi). Vše v bílé barvě. Aikidisté zpravidla
používají keik Obi i hakama se obvykle uvazuje tak, že jsou uzly na břiše, nebo spíš pod břichem, oproti metodám ve starých budó a zbraňových systémech. Aikidó, ačkoliv je to disciplína zabývající se především pohybem těla a obrannými technikami beze zbraně (taidžucu), používá příležitostně trojici zbraní pro tzv. buki waza. Jsou to džó, (daitó, odači) bokken neboli bokutó a tantó. Džó je dřevěná hůl o délce 128 centimetrů (v aikidó se délka může lišit). Bokken je maketa meče typu katana, tedy asi jeden metr dlouhý jednobřitý meč a tantó je nůž. Více o zbraních u nás v sekci osnovy. Chování v aikidistickém dódžó se podobně jako i u jiných bojových umění řídí jistými pravidly. Zde jen stručné shrnutí. Po příchodu do dódžó se ukloníme - v postoji (ricu rei)*, stejně tak při vstupu na žíněnku (tatami) - tady často v kleče (za rei). Podobně jako když tyto prostory opouštíme. Nezbytné je uklonit se partnerovi, nebo učiteli před a po každém cvičení. Je to forma poděkování, nebo projev žádosti o společný trénink. Klaníme se navzájem, proto nespěchejte a počkejte, až bude na úklonu připravený i partner. Na začátku každého tréninku se sedí na patách, v seiza v jedné řadě. Následují dva pozdravy, hluboké úklony směrem k učiteli a čestnému místu. V některých dódžó se můžete setkat i se spojením dlaní (gaššó) a tlesknutím. Ukončení tréninku probíhá stejně. Na začátku v některých dódžó říkají: onegai šimasu (prosba) a na konce dómó arigató gozai mašita (poděkování). /* Úklona nebo sezení na patách není náboženský obřad, jde o projev úcty a slušnosti dle pravidel tradičních bojových umění. Jestliže s tím má kdokoliv problém, z nějakých osobních důvodů, kvůli své víře apod. Nebojte se o tom promluvit s učitelem. V aikidó se obvykle instrukce a opravy přijímají v kleče, na patách, v pozici seiza (doslova správný sed), ale v malém dódžó je vhodnější zůstat v postoji tak, aby si navzájem nepřekáželi ti, kteří cvičí a ti, kteří poslouchají. Jestliže je přerušený trénink a opravy jsou určené všem, potom se posadí všichni tak, aby nechali vprostřed dódžó místo. Není vhodné sedět zády k čestné stěně. Jestliže si nejste jistí tím, co máte cvičit, nebo cvičíte-li správně, zeptejte se učitele tak, abyste nerušili ostatní v dódžó. Nepokřikujte na něj, ani na sebe navzájem. Aikidó je studování, stejně jako jiné bojové umění, nebo i jiná podobná aktivita, proto je nutné soustředit se právě na tuto činnost. Přijdete-li pozdě, je vhodné zůstat na kraji tatami a počkat na vyzvání. Potom je dobré říci, proč jste se opozdili a omluvit se. Určitě je lepší přijít alespoň na část tréninku, než nepřijít vůbec. Aikidó je kontaktní disciplína, cvičí se ve dvojicích, proto je vhodné z hygienických i bezpečnostních důvodů cvičit v čistém keikogi, s ostříhanými nehty, upravenými vlasy (tj. dlouhé v culíku, čelence apod.), čistými chodidly. S ohledem na ostatní, v případě povrchového zranění (ať už z tréninku nebo jiného důvodu) je nutné zakrýt, nebo zalepit ránu, která by se při kontaktu mohla otevřít. Mimoto se cvičí bez žvýkaček a bonbónů, v žádném případě pod vlivem drog nebo alkoholu. V případě zranění nebo nevolnosti, potřebujete-li odejít dříve - vždycky se zeptejte, oznamte to jednak partnerovi s nímž zrovna cvičíte a potom učiteli. Každé dódžó má svá vlastní pravidla ohledně úklidu nebo dalších věcí. U nás se tatami zametá vždy před prvním tréninkem a po posledním. Chovejte se slušně a ohleduplně, přemýšlejte a bude se vám cvičit mnohem lépe. webmaster Tenšin dódžó 2006 -2010 - přebírání textů a fotografií jen s vědomím autora stránek |
ogi pro džúdó (lehčí verze), anebo karatistické
oblečení. Pokročilí
navíc nosí kalhotovou sukni (nebo široké kalhoty) hakama, podobnou té
pro kendó nebo iaidó s tím rozdílem, že košiita (destička na
zádech) je měkčí. Pod hakamu se uvazuje pás, přičemž černý nosí držitelé
stupně dan (judanša). Hakama je tradičně černá nebo tmavě modrá.