Aikidó se dá naučit
všude Popište čtenářům, jak jste se dostal k aikidó, kdy jste se rozhodl, že se mu budete věnovat. Popište prosím, co vám aikidó dává? Je to sice 20 let zpět, ale vždy mě zajímalo bojové umění, poněvadž v tomto směru bylo nějaké tajemno a vždy se odehrávalo kolem člověka. Dále jsem měl vždy smysl pro krásu, líbí se mi hory a přírodní zvláštnosti. Chtěl jsem tuto krásu realizovat přes bojová umění, ale nemohl jsem si vybrat. Nakonec rozhodl film. Zvítězilo karate, přesněji šotokan. V karate jsem měl sice štěstí na dobré učitele, ale stejně to nebylo to pravé. Po nějaké době jsem si všiml, že přítel dělá při tréninku karate nějaké zvláštní pohyby a když jsem se ho zeptal co to je, odpověděl, že chodí na aikidó. Shodou okolností jsem v té době viděl v místních novinách náborový plakát a díky němu jsem začal aikidó cvičit. Škoda, že přítel už necvičí. Kdo je vaším učitelem a jak jste se k němu dostal? Za komunismu kontakty na zahraniční učitele vlastně žádné nebyly. První učitel se kterým jsem se zkontaktoval, byl Ičimura sensei, ale mohl jsem k němu jezdit pouze jednou za rok. Po nějaké době se mi dostala do rukou videokazeta, kde cvičili Kiššómaru Uešiba a Christian Tissier, kterému jsme hned napsali a zavolali, že bychom rádi přijeli na tréninky. Na tu dobu to stálo neuvěřitelné peníze, ale Tissier sensei byl velmi vstřícný a souhlasil, a tak jsme k němu do Francie začali pravidelně dojíždět. Vlastně bych za ním jezdil stále, ale mám své povinnosti učitele. Tissier sensei je můj vzor. Dále děkuji náhodě, že jsem měl možnost trénovat pod dohledem Kiššómaru a Moriteru Uešiby. Kiššómaru Uešiba mi dal základ aikidó a přiblížil jeho principy. Moriteru v tomto směru pokračuje dál. Je to velmi dobrý člověk, super chlap! Z dalších učitelů se mi líbí Endo sensei a Seki sensei. Myslíte si, že aikidó v Japonsku a Evropě je jiné? Pokud dá člověk do aikidó vše, tak je stejné všude. Člověk nemusí být Japoncem, aby pochopil myšlenku aikidó. Nejaponci mohou pochopit aikidó stejně dobře, jako Japonci dokážou zahrát Chopina. Vyučujete zbraně? Vyučuji, ale málo. V podstatě učím pouze základy, ne kata, ale pouze varianty, které mě napadnou a které jsou "moje". Nevyučuji nějaké specifické školy (Kašima, iaidó apod.) ony totiž mají jak dobré, tak i zlé stránky, to znamená, že v každé této škole je daný základ. Základ mají vlastně v sobě všichni učitelé, ale Osensei v podstatě žádný základ neměl. Vlastně, proč zbraň? Tu má každý v sobě. Co si myslíte o takzvané "francouzské škole aikidó"? Co to je francouzské aikidó? Vím jen, že Francouzi krásně cvičí a to mi stačí. Jaká je vlastně polská škola aikidó? Nebo česká? Jak byste popsal aikidó někomu, kdo ho nikdy neviděl? Obrovská spousta lidí mi telefonuje a ptá se, ale co jim mám říct? A tak vykládám a vykládám, jak je aikidó obtížné a těžké. Vlastně pouštím uzdu fantazii, protože pokud člověk nevstoupí na tatami a neabsolvuje aspoň jeden trénink, tak nikdy v životě nemůže pochopit smysl aikidó… Myslíte si, že pobyt v Japonsku někomu umožní lépe pochopit aikidó a jeho principy? NE! Aikidó se dá naučit všude, ale myslím si, že Japonsko by měl navštívit každý, kdo se opravdu hodně o aikidó zajímá. Měl by vidět jeho kořeny a ty jsou právě v Japonsku. Nedívejme se na Japonce jako na bohy. Aikidó je ateistické, není v něm místo pro šintoismus, pro motlitby a tleskání. Když se zeptáte Japonců co to je ki, tak spousta z nich neví co to je, ale na druhou stranu jsou strašní patrioti. Stejně je na aikidó nejkrásnější to, jak tady sedíme spolu po tréninku (pozn. aut.: v restauraci "91" ve 22.00 hodin). Je potřeba se v aikidó držet nějakých pravidel, nebo je to jenom práce s pohybem? Za každou cenu se pravidla dodržovat nemusí, ale něco ano. Jestliže něco vychází z určité kultury, tak je to třeba respektovat, ale ne za každou cenu. To už se ale nebavíme o pravidlech. To je o etiketě. Máte něco, co chcete říct závěrem? Toto je pár mých postřehů, a ty jsou jen moje. Nechci nikoho kritizovat, ale jestliže by došlo ke stejnému rozhovoru třeba za pět let, tak to, co tady dnes bylo řečeno, nemusí platit. Je odvaha něco říct a potom přiznat svou chybu. překlad: Martin Vidlička webmaster Tenšin dódžó 2006 - přebírání textů a fotografií jen s vědomím autora stránek |
