 iaidó
Praktické
Cvičební oděv (keikogi) iaidisty se skládá z kabátku iaigi (uwagi), kalhotové sukně hakama a pásu obi. Mimoto někdo používá spodní gi, tzv. nadžuban nebo džuban. Ke slavnostním příležitostem mohou pokročilejší iaidisté obléci tradičnější oděv moncki s rodovými znaky, nebo znaky dódžó. Standardní kabátek na iaidó bývá lehčí, vzdušnější než ten kendistický, ale střih je velmi podobný - má kratší rukáv a mune himo (šňůrka na hrudi) bývá často uvnitř. Hakama, stejně jako ta kendistická, mívá tvrdší destičku (košiita) na zádech a "jazýček" na zachycení za pásy. Nejčastěji se používají tmavé barvy oblečení - černá, tmavě modrá nebo hnědá. Za určitých okolností je přípustná kombinace bílé (kabátek) a tmavé (hakama) nebo obě části v bílé barvě.
Každá část oblečení musí být správně oblečená tak, aby nepřekážela meči nebo iaidistovi při cvičení. Oblečení musí být čisté a pokud možno v dobrém stavu.
Nejčastěji se cvičí naboso, ale někdy se používají speciální "ponožky" s odděleným palcem a zpevněnou podrážkou - tabi. Ze zdravotních důvodů je vhodné používat, alespoň na část tréninku chrániče kolen. Můžete si opatřit speciální chrániče na iaidó, ale postačí běžná sportovní bandáž nebo jakýkoliv chránič.
Iaidó se cvičí s mečem. Používá se několik typů meče v závislosti na pokročilosti cvičení. V našich podmínkách se nejčastěji začíná s dřevěným mečem - bokutó (bokken). Bokutó může být opatřenou sajou (pochva meče) s nebo bez šňůry sageo. Ani saja ani sageo nejsou bezpodmínečně nutné. Později (v systému Z.N.K.R. je to od 2. kjú) je třeba používat cvičný meč iaitó, přičemž bokkutó se používá pro párová cvičení.
Po několika letech cvičení (v Z.N.K.R. od 4. danu) byste měli začít cvičit se skutečným mečem, tzv. šinkenem. Vždy je vhodné poradit se při nákupu meče na cvičení s někým zkušenějším, s učitelem nebo vedoucím dódžó. Rozhodně se vyhněte mečům, které (byť jsou vyráběny v Japonsku) nejsou určené na cvičení. Tyto meče (cena může být nižší než 5 tisíc jenů - tj. 1000,- Kč... v ČR potom asi 3000,- Kč) jsou vyrobené jako dekorace, nebo suvenýr. Takové meče jsou z mnoha důvodů nebezpečné a jejich místo je na zdi, nebo poličce. Každá zbraň, kterou v iaidó používáme musí být udržovaná v dobrém stavu. Je důležité meč před každým cvičením prohlédnout, ať už má nebo nemá ostří, ať cvičíte sami nebo ve dvojici. Meč mimo dódžó zásadně přenášíme v pouzdře, nikoho neohrožujeme nebo neprovokujeme. webmaster Tenšin dódžó 2006 - 2011 - přebírání textů a fotografií jen s vědomím autora stránek |
Samostatnou
kapitolou v případě iaidó je iai obi, pás nebo šerpa. Bývá širší 7 až 12
centimetrů široké a delší (asi 4 metry) než jsou pásy v moderním budó. Barva
není nijak předepsaná, často je stejná jako barva keikogi. Existuje také tzv.
kaku obi, pruhovaný bavlněný pás, který se nosil a nosí k tradičním kimonům.
Některé firmy v současnosti nabízejí praktické pásy zúžené na koncích, elastické
anebo dokonce pásy s nějakou formou zapínání (suchý zip). Správné obi a
především správně uvázané obi usnadňuje lepší manipulaci s mečem, který se za
pás zastrkuje. Příliš krátké, tenké, anebo špatně uvázané (těsně nebo volně)
pásy mohou mít vliv na cvičení s mečem.
Iaitó
je meč určený pro nácvik technik iaidó. Obvykle je lehčí, než skutečná
čepel a ve většině případů není broušený a ani se brousit nedá. Takový meč není
určený k přesekávání předmětů nebo ke kontaktnímu cvičení, ale je ideální pro
trénink iaidó kat. Cena takového meče se pohybuje od 30 do 80 tisíc jenů (při
dovozu do ČR se pochopitelně cena zvýší).